Největší zážitek loňského roku
V loňském roce to u mne jednoznačně vyhrála výstava Alfonse Muchy v domě umění Ostrava.
Zahájení se zúčastnil i sám jeho vnuk John Mucha /bohužel jsem na vernisáži nebyla/. Tuto akci navštívilo neskutečně mnoho lidí a někteří tam nebyli jen jednou nebo dvakrát /do této kategorie patřím i já/. Každý má u tohoto jména zafixovanou Slovanskou epopej, o které se teď hodně diskutuje. Já jsem celý soubor shlédla asi před dvanácti léty, kdy byl ještě pohromadě v Moravském Krumlově /zážitek na celý život/.
Ostravská výstava byla jedinečná svým obsahem, neboť ukázala rozsah výtvarných technik tohoto génia secese. Málo kdo ví, že se zajímal o fotografování, malbu na hedvábí a navrhování šperků a bytových doplňků. Samozřejmě jsme si prohlédli slavné tisky, které zapůjčil Ivan Lendl, co by jejich sběratel. Množství olejomaleb, skic ozdobných vzorů, perokreseb, návrhy obrazů, které už v tomto stádiu byly skvostné, to vše bylo možno uvidět. Fascinovala mne jeho dokonalá kreslířská zručnost a použití několika technik dohromady. Některé kusy byly vystaveny vůbec poprvé, což svědčí o unikátnosti tohoto vystavovatelského počinu. K celé expozici se nepřetržitě promítal tématický film.
Ani si člověk neuvědomil, že tam trávil skoro dvě hodiny a nejde slovy přiblížit, jak hluboký dojem to ve mně zanechalo.
